HROCHland - dodatky: mapy, božstva, balady, obrázky

Lidskou rasu jako takovou je pro lepší pochopení třeba rozdělit na několik menších celků.
V Orwaru by bylo rozdělení zhruba takové:
prostý lid
šlechta
dobrodruzi
mudrci
Za dobu trvání orwarského knížectví prodělal nejméně zmněn prostý lid. Práva - nijak valná, živobytí - jednotvárné, ať už byl u moci kdokoli, někdo musel obdělávat půdu, sklízet, péct chléb, starat se o zvířata, vyrábět, lovit - zkrátka pracovat, procházet denní úmornou dřinou bez naděje na jakoukoli zmněnu.
Přesto je to právě prostý lid, na kterém stojí svět. Když není komu vládnout, když se nikdo nepostará o tu spoustu shora neviditelných úkonů jež je třeba vykonat, vlastně nevzniká prostor pro více či méně přirozené vůdce.
Šlechta v počátcích orwarské historie plnila funkci ochránců, zákonodárců a šiřitelů naděje. Že to zní málo pravděpodobně? Kdo z nás ví, jak dýchá vypleněná, krví nasáklá země, podhoubí kdysi bohaté říše? Samozřejmě, že sedlák s rodinou, pokud v lese přečká až se přežene válečná vřava, zamíří zpět ke svépůdě, k tomu, co dělal vždy. Je tu však pocit sounáležitosti, strach z nejistoty a přirozený sdružovací pud. Řád, po kterém většina z nás volá, aby bylo o co se opřít. Právě proto tu tenkrát byla šlechta. Alespoň většina přeživších šlechticů cítila, že se v té bývalé jednotě skrývala síla, i když bylo království poraženo. Jakmile byl však nastolen pořádek, začaly ambice jednotlivců vystrkovat svoje růžky. Blahobyt přichází ruku v ruce s leností a manipulovat línými musíte chytře, ale nepotřebujete k tomu odvahu. Na pozadí denní rutiny rostly touhy, naplňovaly se džbány trpělivosti i vášní. Šlechta splnila svou prvotní úlohu a začala se nudit.
Byli tu samozřejmě i vnitřní nepřátelé - například dobrodruzi. Nebyli mezi nimi vždy jen ti čestní, odpovědní, hotoví vždy přiložit ruku či zbraň k dílu. Spousta z nich parazitovala na zmatku vzniklém válkou a co měli všichni společné - byli svobodní. Je těžké kontrolovat někoho bez závazků, kdo je dneska tady a zítra tam. Je těžkéhonit se za někým, kdo může uniknout kamkoli, zatímco vy se musíte vrátit ke svérodině a povinostem. Dobrodruzi, alespoň většina z nich, stáli vždy mimo veškerý řád.
Není však zákonem, že kdo nemá závazky ani povinnosti, musí nutně kočovat, či dokonce škodit. V Orwaru pořád ještě zbylo několik takových, jejichž zbraní byl brk a záštitou popsaný pergamen. Orwaru zbyli lidé, kteří ve svých hlavách a knihovnách přechovávali moudrost a vědění. Jen jim zpočátku nebyl čas naslouchat a oni si časem zvykli, že od nich nikdo nevyžaduje názory či pomoc. Lidské knížectví, jak vidno, stálo na mužích i ženách všeho kalibru, ale čas některých ještě nenadešel.
Až dosud. Posledních dvacet let je šťourání se v minulosti a hledání míst, kde dřív žili lidé a co tu po nich mohlo zůstat poměrně rozšířenou činností a záleží jen na těch znalých a trochu poučených, nepředají-li své informace do nepravých rukou.