HROCHland - dodatky: mapy, božstva, balady, obrázky

Z hlediska historie Orwaru by měli mít pulové hodnotu mizivou, ale o to víc roste jejich význam na sklonku devátého egilu a dál - v novém věku.
V dobách, kdy ještě sídlili na pláních Balatoru ve městě Elealu, byli pro mnoho prostých orwarských lidí jen nebezpečnými zloději, nebo dokonce pouhou legendou. Oni sami vždy trpěli pocitem mírné nadřazenosti a nebezpečné povýšenosti a to všechno proto, že odvozují svůj původ od velmi staré rasy, známé jako Ererai (některé rasy či menšiny označují Ererai jako elfy).
V záležitostech pulů rozhoduje hlava vládnoucího rodu. Rodů je sedm a v posledních desetiletích dominovali Aanvesové, rod považovaný puly za jeden z nejstarších.
Pulové, jak už jsme se zmínili, sídlili po několik egilů v balatorském městě Elealu. Zajímali se o historii, magii a politiku. Pro historické svitky a knihy dokázali vždy obětovat cokoli, kromě jména své rodiny. Rizo Aanves, za dob aravera Sighura a Arhard Aanves, za Berholfa a Vilema, pracovali na orwarském dvoře ve funkci knihovníků jen proto, aby mohli prozkoumat všechny místní písemnosti. Arhard Aanves nabyl po prostudování nejstarších orwarských kronik přesvědčení, že síla staré Wheerie se dá obnovit nalezením potomků královského rodu. Studii bohužel nedokončil, protože byl z knihovny odcizen jeden ze svazků orwarské "Knihy Slávy". Svou myšlenku však sdělil Tirinovi Hobarskému a jeho příteli Gormovi, kteří se o mnoho let později pokusili vyhledat alespoň stopy, vedoucí k potomkům zmíněného rodu.
Co se politiky týče, byli pulové, a Aanvesové především, vždy převelice opatrní. Stáli jen poblíž vládnoucích lordů okolních knížectví a svobodných měst, jako šedé postavy v pozadí. Přesto, nebo právě proto oplývali často nemalou mocí. Aanvesové jsou známí svým rodinným patriotismem. Význačnou výjimkou byli na sklonku devátého egilu mladí bratři, čarodějové Illden a Deol Aanvesovi.
Illden a Deol se navzdory hlavě rodu přidali ke družině Tirina Hobarského, čímž si vysloužili nepřízeň celé své rodiny. Deol se své vzpoury zalekl a vrátil se od předhůří Hor stolinů do Elealu. Ilden zůstal s družinou a aktivně se podílel na získání dýky stolinů.
Deol při návratu družiny do Balatoru svého bratra varoval před hněvem rodu a mnohým tím zachránil život. Po válce se stoliny lehl Eleal popelem a šest rodů: Aanves, Aelen, Amnor, Evardan, Ollinert a Elier přesídlilo k Telesarovi do Teranu. Rod Terbel, strážci svatyně bytosti, kterou pulové uznávají jako své božstvo, zůstali jako jediní poblíž spáleniště, které bylo kdysi Elealem, v háji bezejmenného boha, kterého se plameny netknuly.
V Teranu se mezitím odehrával boj mezi knížetem Telesarem Amnorem, jemuž svěřil kníže araver Vilem Teran lénem a hlavou rodu Aanves. Aanvesové se nemohli smířit s tím, že by v Teranu nebyli vládnoucím rodem. Situace se uklidnila až s příchodem Ztraatiela, potomka starých wheerijských králů. Oba význačné pulské rody uzavřely v přítomnost tohoto vyjímečného muže přímeří. Až tehdy byl Ilden Aanves hlavou rodu definifivně omilostněn a začala nová éra pulů, pevně začleněných do struktury orwarského knížectví.

Historie však ještě ani zdaleka neřekla své poslední slovo. Zbylí členové bývalé družiny Tirina Hobarského se doslechli o osmém rodě pulů a umanuli si, že jej naleznou.