HROCHland
Hry na hrdiny
ULMEA AI
Wheeria
Orwarské knížectví
Publikace
Dodatky
Styrea
E-mail
Jiné činnosti skupiny
Civilization IV

naše stránky hostí
valka.cz

po zkušenosti doporučujeme
firefox_home

rádi navštěvujeme
kvasha.net

stáhněte si logo operátora
logo operátora

Araver Sangyr Důvěra za důvěru Gebriti Astver Sangyr Intres z Twolu Boj o moc Rod Laurosů Úpadek rady Nástup byrokratů Vilem z Llonu Příběh ztracené paměti

Rod Laurosů

  Nirenův boj byl dlouhý a marný. Nepustil sice skřety dál na jih, opevnil se ve tvrzi Gand
a odtud zahajoval své výpady na sever, ale válka pod jeho velením byla spíše partyzánská a nepřítomnost vládce v sídelním městě uvolnila ruce šlechtickým pletichářům.
  Navíc, do hry polehoučku vstoupil někdo nový; někdo, s nímž mocenský boj dostal zcela nový charakter.
  V dodatcích, na stránce o božstvech ULMEA-AI se dočtete o tom, kterak se mezi wheerijské bohy v dávných časech vetřel Kosz, který zprvu potají a později už zcela veřejně stranil temným silám. Nakonec se stal hlavním představitelem zla na Ulmea-Ai, na severním kontinentu především. Jeho prvním útočištěm byla v dávných dobách, což málo kdo ví, právě nechvalně známá bašta Emregal v Temném lese západně od hlavního města Orwaru. Kosz jí na počátku svého vzestupu daroval prvnímu ze svých lidských služebníků, Antvarku Laurosovi. Tak byl položen základ jedné z nejtemnějších dynastií v historii lidského rodu. Vraťme se ale do současnosti. Zatímco se orwarské knížectví hroutilo pod nápory zvenčí i zevnitř, učil se a sbíral síly i tehdejší pán Emregalu, Nilieth Lauros. Svá sladká slova podepřel bohatstvím i špetkou magie a potají vstoupil do dění v Orwaru. Jako každý věrný služebník temného pána věděl, že čas nehraje roli. Smířil se s tím, že to nemusí být on, kdo bude sklízet, ale rozhodně poznal, že je čas zasít. Nejprve spočinul pohledem na městě Stravlinu, kde bylo sídlo Temné koalice ale především: už stovky let tu zvolna sílilo hnutí nazývané prostě Kruh. Že byl bůh Kosz obmyslný, věděl v Kruhu jen málokdo, že slouží právě jemu. Nilieth se zprvu vyhnul všem světským hodnostářům a vstoupil přímo na půdu Kruhu. Prošel všemi nástrahami, odhalil tajná místa a překvapil vedení Kruhu v samém srdci organizace, na místě zvaném Rheilwel. Stal se duchovním vůdcem i mecenášem Kruhu a brzy si mohl dovolit nechat za sebe jednat jiné. Zatímco se vracel zahalený a nepoznán do temné bašty Emregalu, Kruh začal trpělivě natahovat svoje prsty.
  O třista mil severněji zatím Niren ztrácel sílu v únavných bojích se skřety a neměl jak zjistit, že se jeho zemí plíží nová síla. Zákeřná, temná a trpělivá. Trvalo deset let, než Kruh zajistil své nástupní pozice. Nejprve ovládl vládce města Stravlinu a přikryl si tak záda. Pak se stravlinští vydali k Llonu, ale ten se ukázal jako mimořádně odolný. Rozhodli se získat knížecí město Llon až později. Způsoby, jakými Kruh ovládl některé z pánů Orwaru byly různé, ale měly společného jmenovatele. Strach, nastrčené vějičky, služby a protislužby a půjčky. Peníze měly vždy velkou moc, ale v těchto dobách snad ještě větší.
  Ke konci Nirenovy vlády vzala situace na všech frontách rychlý a nečekaný obrat. Nejprve se knížectvím rozletěly skazky o bájném meči Kongramathu v rukou mistra Zhorgana. Ten však věděl, že ještě nepřišel čas mocné čepele a aby nebyl donucen ji použít, zmizel kdesi na východě coolvinského území. Než zklamání pérů odplynulo, vrátil se do Kruxu nečekaně Ilkas Vinier. Sebral všechny dobrodruhy, co jich na pomezí Orwaru bylo a vyrazil slábnoucímu araveru Nirenovi na pomoc. Vinier vládl mocnou ohnivou magií a po dvou letech zahnal skřety daleko na sever. Tak skončila druhá válka se skřety.
  Kruh s napětím sledoval Vinierův postup a jakmile po vítězné bitvě zamířil zpět do Orwaru, většina agentů Kruhu se stáhla. Nirenovi bylo dopřáno dožít svá léta na knížecím stolci v klidu a i Kruh se držel zpět. Strach z moci Ilkase Viniera dal Orwaru na několik let oddechnout.