Vilem z Llonu
Jedním z těch, kterých se většina orwarských šlechticů obávala,
jelikož nebylo jasné, jestli spolupracuje se Stravlinem, byl kníže Vilem
Llonský.
O pánech z Llonu, stejně jako o svobodných pánech z tvrze Twol
se říkalo, že v jejich žilách koluje krev Aravera Sangyra. Ostatně - rodina
prvního orwarského vůdce a sjednotitele pocházela právě z Llonu.
Vilem si vzal za manželku Astru, dceru zanikajícího rodu Nolet
a to jen přispělo k fámám, kterými byli llonští vládci opředeni. I minulostí
rodu Noletů se táhla šňůra nevysvětlených i nevysvětlitelných událostí
- jinak řečeno - nad Llonem, jakoby temné události historie neměly moc.
I v nejchudších epochách město vzkvétalo, říkalo se, že llonští žebráci
se poznají podle zlatých kroužků v nose a i když byl hlad, či epidemie,
rodily se ve městě zdravé děti. Vždy se našli tací, kteří pošilhávali
po silném a zdravém léně, ale odradily je šiky věrných a schopných llonských
vojáků.
Kníže Vilem měl dokonce vlastního rádce, o kterém se říkalo, že
je čarodějem ale nikdo nevěděl, odkud pochází. Ti z Kruhu věděli, že oni
jej do města zlatých věží nedosadili, ostatní se báli že ano a tak tu
Llon stál, obáván i obdivován, spravován rodem s prastarou krví v žilách.
Byl to právě Vilem, komu se dostaly do rukou vládnoucí znaky Aravera
Sangyra, takřka pět set let ztracené a daly mu možnost vyvolat tak zvanou
Velkou Volbu, z níž vyšel kníže Vilem jako vítěz. Snad to byla náhoda,
ale spíš strach, kdo za ním stojí, v každém případě se stal Vilem v Roce
Hledání, na sklonku devátého egilu podle počítání starých ras knížetem
araverem, vládcem Orwaru.
Až časem se roznesly zprávy, že mu Sangyrovy insignie přinesla
skupina dobrodruhů, jejímž členem byli Tirin Hobarský, rikho Akat, Yard,
muž odněkud z jihu a Loren Aelen. Byl to právě Tirin Hobarský, jehož podivuhodná
ztráta paměti odstartovala sérii událostí, které zmněnily osud orwarského
knížectví. O tom všem se dočtete v "Příběhu
ztracené paměti".