Balada o Ledovém Králi
Laartarach
O Lorenovi
Pod vodopádem Eleanor
Modré chvíleOrwarské rasy
Lidé
Rikhové
Pulové
Krollové
EndirovéMapy
Mapa Orwaru
Mapa Coolvinu
Mapa Balatoru
Mapa TilgaruNa pozadí
Orwarští čarodějové
Stíny nad Orwarem
Můzy v Orwaru
BožstvaObrazová dokumentace
pic
Laartarach
Laartarach v Arachnei pánem byl Avil Menor žil
Laartarach kámen pravdy třímajíc, hledal světla víc
potom na vrcholu Ekaaj roucho odložil a snil.
A pak najednou tam stála, plakal, když tu krásu zřel
v červáncích tak jasně bílá, vládce živlů oněměl.
Laartarach světlo bodá do očí snad se otočí.
Laartarach hleděl zrakem vědoucím k věkům budoucím
avšak náhle všechno marno, jde za srdcem planoucím.
Laartarach zvedl svého štěstí číš, srdce hledí výš.
Laartarach je svým lidem veleben, pěje celá zem
duše nejsou schopny věřit, že cesta vede nad srázem.
Laartarach srdcem stavěl svoji věž, čas ji změnil v lež.
Laartarach obzor náhle potemněl, vládce sílu měl
přesto za příchodu Rudých ze své vůle odešel.
Tam kde se tyčí stolec vládců v srdci chrámů v sloupoví
tam síla Arachney dřímá, měsíční meč cestu ví
Laartarach v amulet své děti skryl, ten tu někde zbyl
Laartarach střeží cestu do kopců stezku praotců
odkud za měsíčných nocí slýchá poutník písně skyl.